Co nového v komisi pro školství a rodinu?

V minulém volebním období byla komise pro školství zřejmě nejaktivnější komisí rady města: sešla se celkem osmadvacetkrát! Za tři a půl roku své existence se z vlastní iniciativy věnovala řadě témat – mimo jiné hledala možnosti vybudování hřiště v centru Nového Strašecí, či usilovala o zvýšení bezpečnosti města pro děti a mládež. K největším úspěchům patřilo ale bezesporu ovlivnění kvality jídla ve školní jídelně a krásné druhé místo našeho města v celostátní soutěži Obec přátelská rodině, do které Nové Strašecí vstoupilo na popud komise. Předsedkyně komise Eliška Kodyšová pak vypracovala na základě podnětů od členek a členů komise, ale i dalších klíčových osob ve městě, Plán rozvoje rodinné politiky. Ten byl nakonec oceněn 2. místem v naší kategorii a s tím spojenou finanční odměnou 500.000 Kč. Tu město investovalo mj. do bezbariérového vstupu do NKC a do nového pultu v knihovně.

Tolik k předchozím letům – co je teď, tři měsíce po jejím ustanovení radou, v komisi nového?

Předně, její název – k přívlastku „pro školství“ přibylo slovo rodina. Je to proto, že komise zastřešuje nejen témata týkající se školy, ale i potřeby rodin v Novém Strašecí, jak se ukázalo i podporou účasti v soutěži Obec přátelská rodině.

Za druhé, přibyli i členky a členové: k Lence Auerswaldové, Petrovi Janoušovi, Jiřině Kinkalové, Zitě Kleindienstové, Elišce Kodyšové a Kamile Šandové, kteří v komisi působili v minulém volebním období, se nově přidali Magdalena Pelcová, Jiří Verner a Radka Zvěřinová. Věříme, že oživení „novou krví“ povede i k novým nápadům! Naopak staronoví jsou předsedkyně komise Eliška Kodyšová a místopředseda Petr Janouš.

Podobně zřejmě zůstane komisi její pracovitost. Komise se sešla od svého ustanovení do konce května už čtyřikrát. Už jsme se stihli vyjádřit ke studii přístavby školy – té jsme věnovali celá dvě setkání. Na třetí schůzce jsme si mohli konečně vydechnout a naplánovat si, čím se budeme v tomto roce zabývat. Čekají nás především tato témata:

  • Mládež – chceme hledat způsoby, jak předejít rizikovému chování dospívajících. Tím míníme hlavně kouření a pití alkoholu, případně užívání dalších návykových látek. Věděli jste, že v Česku ochutnaly alkohol celé tři čtvrtiny patnáctiletých dětí? Komise chce zkoumat, jak řeší situaci jiná města – nabízí se možnost založení nízkoprahového klubu pro mladé lidi, nebo umožnění jiných způsobů vyžití.
  • Školní jídelna zůstane v ohnisku zájmu i nadále – členy komise zajímá nejen kvalita a skladba jídel, ale i dlouhodobý výhled využitelnosti její budovy.
  • Demografický vývoj ve městě – komise se chce zaměřit hlavně na kapacitu školek a školy, resp. školní družiny, monitorovat poptávku po nich a případně hledat spolu s vedením města jiná řešení nedostatečné kapacity.
  • Sledování zájmu rodičů o jiné přístupy k vzdělávání ve městě (alternativní školství, výuka jazyků).

Komise je samozřejmě otevřená podnětům všech, které problematika školství a rodin ve městě zajímá! Je možné je předat na podatelně města, anebo poslat mailem na adresu eliska.kodysova@gmail.com. Budeme se na Vaše náměty těšit.

Mají rodiče zájem o dětský klub?

Uplynulý školní rok byl první, kdy byla školní družina otevřená jen dětem z prvních a druhých tříd. Starší děti ji navštěvovaly jen výjimečně – například pokud dojížděly anebo žily jen s jedním rodičem. To přinášelo řadu komplikací rodičům letošních třeťáků, kteří najednou museli řešit otázku takřka nerudovskou – kam s ním? Některé děti si zvykly být doma nebo chodit po městě samy, jiným přibyly kroužky. V pondělí, středu a pátek jste jich také mohli po obědě potkat hodně v knihovně, kde se tísnily kolem počítačů. Některé mají to štěstí, že odpoledne s nimi může být doma někdo z rodiny.

Na podzim se situace bude bohužel pravděpodobně opakovat: díky strmému nárůstu porodnosti v minulých letech se nyní plní první a druhé třídy dětmi, které měly potíže najít místo už ve školkách. Míst v družině pro třeťáky a starší děti se tak bude dlouhodobě nedostávat. Situaci může vyřešit až přístavba školy – ta je ale teprve ve fázi přípravy žádosti o dotaci.

Dětský klub jako řešení

Protože sdružení Město pro rodinu zařadilo zvýšení míst v družině na jedno z čelních míst svého programu a podařilo se mu ho i zapracovat do Programového prohlášení koalice s ČSSD, rozhodli jsme se jednat. Zajímavou alternativou školních družin je na řadě škol dětský klub, který je určený pro trochu větší a samostatnější děti než školní družina. Dětský klub bývá otevřený cca od 12 do 17 hodin odpoledne. Děti do něj mohou přicházet a odcházet samy – je spíše bezpečným prostorem, kde mohou trávit čas mezi vyučováním a kroužky (či výukou na ZUŠ), nebo návratem rodičů domů. Cílem klubu je zajistit dětem k tomu dohled dospělé osoby a dostatečnou nabídku aktivit: děti v něm mohou obvykle hrát společenské hry či tvořit, nebo trávit čas venku. Klub se může nacházet v budově školy či mimo ni, podle možností v obci.

Nejprve jsme ale chtěli vědět, zda bude mezi rodiči o tuto formu hlídání dětí dostatečný zájem. Díky vstřícnosti a spolupráci ředitele ZŠ pana Chocholy jsme mohli provést na konci května průzkum zájmu o dětský klub mezi rodiči žáků 2., 3. a 4. ročníku základní školy. Průzkumu se zúčastnilo celkem 89 rodičů; 23 jej vyplnilo na webových stránkách kwiksurveys.com a 66 odevzdalo vyplněný papírový dotazník, který dostaly děti ve škole. Jejich děti byly z 2. ročníku (38), 3. ročníku (30) a 4. ročníku (13), ale i mladší (6) či starší (2). A jaké byly výsledky?

Rodiče mají o dětský klub zájem

Pouze o hlídání ve školní družině mělo zájem celkem 9 rodičů, většina s dětmi z 2. třídy či mladšími. O dětský klub projevilo zájem dohromady 49 rodičů. Jen do dětského klubu by dítě chtělo dát celkem 16 rodičů, a to především těch s dětmi z 3. ročníku. Nejvíce osob, 33, by volilo pro dítě dětský klub, pokud by nebylo místo v družině – nejčastěji se jednalo o rodiče dětí z 2. ročníku. Třicet jedna rodičů uvedlo, že nemá zájem o žádnou formu hlídání.

Pokud rodiče uvedli, že mají zájem o dětský klub, ať už v každém případě, anebo jako variantu tehdy, že by nedostali družinu, zajímalo nás, jak často by dítě do klubu chodilo: nejčastěji rodiče uváděli, že několikrát týdně, ale téměř třetina z těch, kteří odpověděli, by chtěla, aby dítě navštěvovalo klub denně. Rodiče se mohli vyjádřit i k tomu, jak by měly děti čas v družině trávit: převládaly hry s ostatními a pohyb venku. Nejčastěji byli rodiče ochotní platit za dětský klub 300 Kč měsíčně.

Pokud se rodiče vyjádřili, že nemají o dětský klub zájem, zajímalo nás, jak jejich děti tráví volný čas: nejčastěji uvedli, že je doma s někým z rodiny (3/4 těchto dětí) nebo se věnují zájmové činnosti (2/3 dětí). Až jedna třetina dětí tráví čas mezi vyučováním a návratem rodičů ze zaměstnání doma sama.

Velký zájem rodičů nás těší a zavazuje. Věříme, že budeme moci těm rodičům, kteří o dětský klub mají zájem, jeho služby v příštím školním roce nabídnout. Protože se nabízí příležitost požádat o dotaci na jeho zřízení či provoz, cesta k němu by měla být rychlá.

Eliška Kodyšová, členka zastupitelstva, MPR-RPM

Babyboom a (ne)nafukovací škola

Eliška Kodyšová, zastupitelka MPR-RPM, předsedkyně komise pro školství a rodinu

Nedávný český babyboom nadělil hodně dětí i Novému Strašecí. Na jednu stranu výborná zpráva pro stát, který má v průměru jednu z nejnižších porodností v Evropě. Z pohledu obce ale situace tak jednoznačná není. Všechna miminka narozená v letech babyboomu najednou vyrostla – a všechna v  průběhu několika příštích let nastoupí do školy.

Pokud se vás to týká, jistě si dobře pamatujete obavy, zda vám dítě přijmou do školky a budete se moci vrátit do práce. Těm, kteří malé děti nemají, však možná situace nijak dramatická nepřipadá – před 30 lety se přece rodilo dětí ještě víc.

Podívejme se proto na čísla: mezi roky 2000 a 2006 se v našem městě narodilo za rok v průměru 44 dětí. Často počet miminek ani nedosáhl čtyřicítky a padesátce se přiblížil jen v roce 2003 (48 dětí). V roce 2007 se ale narodilo dětí 50, a v letech 2008-2012 počet novorozenců neklesl pod šedesátku. Narodilo se tedy až o polovinu dětí víc než v předchozích letech. Ještě dramatičtější nárůst porodnosti vidíme u ostatních spádových obcí strašecké základní školy. Teprve v posledních letech se porodnost pomalu vrací k obvyklejším hodnotám.

DetiVNSDemografická vlna se projevila před několika lety, když děti narozené kolem roku 2008 nastupovaly do školky. Nebýt spolupráce s okolními obcemi a otevření čtvrté školky, i Strašecí by nemohlo uspokojit tak silnou poptávku po místech ve školkách. Nejsilnější ročníky však už pomalu ze školek odcházejí a uvolňují místa dalším dětem, kterých už není tolik. Může se tedy zdát, že se situace rychle vrací k normálu.

Omyl – vlna babyboomu sice ve školkách pomalu odeznívá, ale valí se s plnou silou do základní školy. Dětem narozeným v roce 2008 je dnes 6 nebo 7 let, čeká je tedy 8-9 let školní docházky. Ke strašeckým dětem se navíc přidají i děti z ostatních spádových obcí. Při průměrném počtu 25 žáků ve třídě bude škola za dva roky potřebovat celé dvě třídy navíc. Za pět let k nim bude třeba přidat ještě čtyři další učebny, nebo výrazně navýšit počet dětí ve třídách. Školní družina je už dnes dostupná jen pro děti z prvních dvou ročníků. Na současný počet žáků se přitom škola dostane až asi za deset let. To je příliš dlouho na to, jen čekat, až se problém „vyřeší“ sám.

Situace se přitom týká desítek dětí a jejich rodin ve městě. Ty si přitom zaslouží stejně dobrou a dostupnou školu a družinu jako ty, které se narodily o pár let dřív.

I proto má přístavba školy smysl. Pokud se podaří na ni získat dotaci, nové učebny a prostory družiny budou moci hladce pojmout všechny tyto děti. Škola navíc získá lepší infrastrukturu pro svůj provoz, včetně nových šaten a další tělocvičny. Ať ale chceme nebo ne, škola je veřejná budova. O tom, proč a jak je třeba ji přestavovat, má být veřejnost informována – a především rodiče, jejichž děti školu navštěvují nebo budou navštěvovat.