Eliška Kodyšová, zastupitelka MPR-RPM, předsedkyně komise pro školství a rodinu

Nedávný český babyboom nadělil hodně dětí i Novému Strašecí. Na jednu stranu výborná zpráva pro stát, který má v průměru jednu z nejnižších porodností v Evropě. Z pohledu obce ale situace tak jednoznačná není. Všechna miminka narozená v letech babyboomu najednou vyrostla – a všechna v  průběhu několika příštích let nastoupí do školy.

Pokud se vás to týká, jistě si dobře pamatujete obavy, zda vám dítě přijmou do školky a budete se moci vrátit do práce. Těm, kteří malé děti nemají, však možná situace nijak dramatická nepřipadá – před 30 lety se přece rodilo dětí ještě víc.

Podívejme se proto na čísla: mezi roky 2000 a 2006 se v našem městě narodilo za rok v průměru 44 dětí. Často počet miminek ani nedosáhl čtyřicítky a padesátce se přiblížil jen v roce 2003 (48 dětí). V roce 2007 se ale narodilo dětí 50, a v letech 2008-2012 počet novorozenců neklesl pod šedesátku. Narodilo se tedy až o polovinu dětí víc než v předchozích letech. Ještě dramatičtější nárůst porodnosti vidíme u ostatních spádových obcí strašecké základní školy. Teprve v posledních letech se porodnost pomalu vrací k obvyklejším hodnotám.

Demografická vlna se projevila před několika lety, když děti narozené kolem roku 2008 nastupovaly do školky. Nebýt spolupráce s okolními obcemi a otevření čtvrté školky, i Strašecí by nemohlo uspokojit tak silnou poptávku po místech ve školkách. Nejsilnější ročníky však už pomalu ze školek odcházejí a uvolňují místa dalším dětem, kterých už není tolik. Může se tedy zdát, že se situace rychle vrací k normálu.

Omyl – vlna babyboomu sice ve školkách pomalu odeznívá, ale valí se s plnou silou do základní školy. Dětem narozeným v roce 2008 je dnes 6 nebo 7 let, čeká je tedy 8-9 let školní docházky. Ke strašeckým dětem se navíc přidají i děti z ostatních spádových obcí. Při průměrném počtu 25 žáků ve třídě bude škola za dva roky potřebovat celé dvě třídy navíc. Za pět let k nim bude třeba přidat ještě čtyři další učebny, nebo výrazně navýšit počet dětí ve třídách. Školní družina je už dnes dostupná jen pro děti z prvních dvou ročníků. Na současný počet žáků se přitom škola dostane až asi za deset let. To je příliš dlouho na to, jen čekat, až se problém „vyřeší“ sám.

Situace se přitom týká desítek dětí a jejich rodin ve městě. Ty si přitom zaslouží stejně dobrou a dostupnou školu a družinu jako ty, které se narodily o pár let dřív.

I proto má přístavba školy smysl. Pokud se podaří na ni získat dotaci, nové učebny a prostory družiny budou moci hladce pojmout všechny tyto děti. Škola navíc získá lepší infrastrukturu pro svůj provoz, včetně nových šaten a další tělocvičny. Ať ale chceme nebo ne, škola je veřejná budova. O tom, proč a jak je třeba ji přestavovat, má být veřejnost informována – a především rodiče, jejichž děti školu navštěvují nebo budou navštěvovat.