Jan Bureš: Daří se nám držet ceny tepla i za odpad, i když nepokrývají výdaje

Jan BUREŠJan Bureš je nejen lídrem volebního sdružení Město pro rodinu – rodina pro město, ale také druhým jednatelem Technických služeb. O tom, jak je to s cenou tepla a jak je na tom Nové Strašecí s tříděním odpadů, si přečtete v našem rozhovoru.


Co se za dobu vašeho působení v Technických službách změnilo?

Během posledních sedmi let se postupně rozšířilo spektrum činností vykonávaných pro občany. Zde mám na mysli svoz komunálního a tříděného odpadu, dodávku tepla, veřejné osvětlení či provozování kanalizace včetně čistírny odpadních vod. To je možné díky tomu, že jsme investovali do techniky a podařilo se zvýšit počet zaměstnanců. Kromě těchto nových činností zajišťují Technické služby i nadále úklid města, sekání trávy, základní údržbu zeleně, správu parkovacích automatů, opravu chodníků a někdy také silnic.

Zmínil jste dodávku tepla. Kam konkrétně teplo dodáváte?

Od roku 2012 dodáváme teplo do většiny bytových domů. Nejvíce tepla se vyrobí a dodá do bytů v sídlišti Křivoklátská, Žižkovo náměstí a do Mšeckého sídliště. Teplo ale zajišťujeme i pro velké budovy v majetku města – pro polikliniku, Novostrašecké kulturní centrum, budovu bývalé pojišťovny nebo takzvanou Početku.

Teplo všichni potřebujeme, ale není to zadarmo. Dá se říci, z čeho se cena za teplo skládá?

Největší položkou v koncové ceně tepla tvoří náklady na plyn. Druhou nejvyšší položkou je nájemné placené městu. Mezi další náklady patří mzdy, správní režie, opravy a elektrická energie. V kalkulaci tepla se pamatuje také na to, že občas jsou nutné drobnější opravy, které také zajišťují Technické služby. Pokud však jde o investice, ty platí město z již zmiňovaného nájemného.

Jaké konkrétní investice můžete zmínit z poslední doby?

V letošním roce byla provedena kompletní rekonstrukce výměníkové stanice v bytovém domě v Zahradní ulici. Aktuálně pracujeme na výměně starých bojlerů v kotelně na Žižkově náměstí. Připravujeme další investice do výměny výměníkových stanic v dalších částech města. S jejich postupnou instalací se počítá od příštího roku.

Zmiňujete zatím samé výdaje, ale z tepla plynou také příjmy…

Finanční odbor vede takovou hezkou tabulku, ve které se evidují veškeré příjmy a výdaje. Z té vyplývá, že celkové výdaje do zásobování teplem od roku 2012 – tedy za šest let – byly vyšší než příjmy téměř o 10 milionů korun. V letošním roce se poprvé za celou dobu výdaje a příjmy vyrovnávají. Do letoška však platilo, že výdaje představovaly větší položku než příjmy z tepla.

Už víte, jaká bude cena tepla na příští rok?

Cenu tepla budeme kalkulovat v příštích dvou měsících. Plyn na příští rok máme již nakoupen. Cena za něj bude oproti letošnímu roku vyšší. Zdražení se však týká i cen elektrické energie, zvyšují se mzdy i další vstupní náklady. Ještě je nutné vzít v úvahu, že poslední roky byly celkem mírné zimy. Přesto však v tuto chvíli předpokládáme, že se podaří cenu za teplo zachovat.

V rámci blížících se komunálních voleb se objevují hesla, že by se mělo teplo zlevnit. Co na to říkáte?

Kdo chodí na zastupitelstva nebo mě lépe zná, ví, že nemám problém se o informace podělit a rád o této problematice s kýmkoli hovořím. Rád bych se pobavil i s těmi, kdo nyní slibují levnější teplo. Pro posouzení současné kalkulace se totiž nelze obejít bez znalosti problematiky výroby a dodávky tepla a znalosti cen. Je také třeba připomenout, že cena tepla se za posledních šest let dokonce dvakrát snižovala.

Podle Vás tedy cenu za teplo snížit nelze?

Nebudu říkat, že zlevnit teplo nejde. Nabízí se samozřejmě možnost vyjednat s městem snížení nájemného. To má ale své stinné stránky. Jak jsem řekl, z nájemného se hradí investice a modernizace teplárenství, která je pro město naprosto nezbytná. Podle mého názoru si opravdu nemůžeme dovolit na toto rezignovat, protože investice znamenají vyšší efektivitu výroby a dodávky tepla. A to má samozřejmě vliv na cenu. Uvedené sliby považuji za krátkozraké a nerozumné. Krátkodobě se jimi může někdo zalíbit, ale z dlouhodobého hlediska je to cesta do pekla.

Posledních pět let vykonávají Technické služby svoz odpadu. Co se za tu dobu ve Strašecí změnilo?

Změny se odehrály především v oblasti tříděných odpadů a sběrného dvora. Velmi mne těší, že třídění odpadu je pro občany podle všeho důležité. Za dobu posledních pěti let jsme doplnili velký počet nádob na tříděné plasty a na papír a také se zvýšila frekvence svozu. V současné době se zavádějí nádoby na kovové odpady. Nejprve jsme zakoupili šest těchto nádob a testovali, jestli občané budou kovy třídit. Zájem nás příjemně překvapil. Dokoupili jsme tedy dalších šest nádob a nyní čekáme na dodávku dalších osmi kusů. Ty by se měly doplňovat na vybraná kontejnerová stanoviště během pár týdnů. Podařilo se také zavést svoz bioodpadů. V současné době máme necelých 400 nádob, což je opravdu dost.

Mám radost i z pořízení nového vozidla na svoz odpadu. Kromě toho, že je větší, má řadu moderních funkcí. Třeba bude umět identifikovat každou nádobu označenou speciálním čipem, zvážit ji a hlavně umožňuje snazší manipulaci při jejím vyprazdňování.

Zmínil jste také sběrný dvůr. Co se změnilo v jeho případě?

Sběrný dvůr již neprovozují Technické služby, ale přímo město, což je z hlediska legislativy jednodušší. Občan ale tuto změnu nijak nepocítil. Osobně považuji za velké plus, že se do dvora doplnil speciální kontejner na nebezpečné odpady. Občané tak nemusejí mít tento odpad doma a čekat na mobilní svoz odpadu, který byl zpravidla dvakrát ročně. Upravily se také otvírací hodiny a přibylo pracovních sobot.

Za odpady platí každý občan 600 korun ročně. Je to podle vás hodně nebo málo?

Jestli je to hodně nebo málo, to se těžko objektivně posuzuje. Nicméně si můžeme říci, co se za tou částkou skrývá a jaké jsou skutečné náklady. Z těchto peněz se neplatí jen za popelnici každé domácnosti, ale také svoz tříděného odpadu, provoz sběrného dvora, svoz odpadkových košů nebo třeba i likvidace černých skládek. Peníze vybrané od lidí za tuto službu jdou do rozpočtu do kapitoly poplatek za komunální odpad. Návrh na rok 2018 činí 3,1 mil. Výdaje se předpokládají ve výši cca 5,3 milionů korun. Je tedy jasné, že poplatek 600 korun nepokrývá ani zdaleka všechny náklady na celé odpadové hospodářství, skutečné náklady na jednoho občana jsou skoro 1000 korun ročně. Z tohoto pohledu je poplatek 600 korun skutečně celkem velkorysý.

Jedna z volebních stran chce snižovat poplatek za odpad. Co si o tom myslíte?

Rozpočet města můžeme připodobnit rozpočtu rodiny. Ta musí také počítat s tím, že pokud si od teď dopřeje večeři v restauraci každý den, bude muset jinde ušetřit. Pokud chce někdo snížit poplatek za odpad, který ani dnes nepokrývá náklady na něj, pak je jasné, že prostředky budou chybět jinde. Odkud se peníze vezmou a na úkor čeho? To už ale, zdá se, nikdo v rámci volebních slibů neřeší.

 


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.