10. prosince 2009

Nevím jestli jste si toho také všimli – neubývá v našem městě zeleně? Myslím té vyšší, stromů a keřů. Já jsem si to uvědomil po nedávném pokácení dalších tří vzrostlých lip v Nádražní ulici. Začal jsem proto bádat ve své paměti a pro období za minulých osm až deset let jsem z ní vydoloval toto:
Zůstaňme v Nádražní. Tuším předloni se v ní vykácelo asi deset nemocných nebo jinak poškozených lip, jednu letos v létě porazil vítr, další tři byly pokáceny nedávno. Kousek nad bývalým zahradnictvím byly poraženy nejméně tři, podle vzhledu zdravé švestky, po poslední je tam možná dosud asi šedesát centimetrů vysoký pahýl. V téže ulici a na přilehlém náměstí 5. května zmizeli staré a nemocné hlohy. U okresního domu byly odstraněny všechny tůje podél budovy a silně zredukovány živé ploty. V sousední ulici Obětí okupace byly ( až na dva ?! ) vykáceny proschlé a houbou napadené jeřáby. Nejméně jeden strom byl pokácen při rekonstrukci ulice Atriové, několik keřů padlo za oběť parkovišti na začátku Jabloňové ulice. Ve Mšecké ulici bylo vykáceno několik jabloní a u stříbrných smrků na kraji ulice byly odříznuty špičky.
Na Šibeňáku došlo k vandalskému zničení více než deseti asi čtyřicetiletých lip, při pěšině z Rabasovy ulice na Palouček byla pokácena rozčísnutá lípa. Podle mezer ve výsadbě tam tři nebo čtyři stromy zmizeli již dříve.
U školky v Šotkově ulici byl skácen smrk poškozený větrem. Při úpravě areálu bývalého zimního stadionu byly vykáceny keře a stromy podle potočního koryta, nedávno byl pokácen vzrostlý javor v horním rohu. U druhého sportoviště v této lokalitě byly pokáceny staré ovocné stromy a náletové dřeviny ve svahu na jižní straně. Rovněž staré ovocné stromy a keře byly vykáceny na pozemku vpravo od uličky nad sportovním areálem.
Pod fortnou zmizely všechny stromy z hráze rybníka, nedávno byl odstraněn ořešák v zatáčce Tovární ulice, na další, značně proschlý, to zřejmě čeká co nejdříve.
V centru města byly pokáceny tři nebo čtyři proschlé lípy na Komenského náměstí, byla zredukována vzrostlá zeleň u školní jídelny.
Citelný zásah postihl areál polikliniky. V souvislosti s výstavbou pečovatelského domu byly pokáceny tři vzrostlé topoly černé, které jednak silně prosychaly, jednak po odkvětu svým chmýřím nepříjemně zamořovaly okolí. U vstupu do areálu byly pokáceny dva vzrostlé modříny pro napadení hmyzem, v souvislosti s prodejem bývalého plicního oddělení byly pokáceny dva ( nebo tři? ) stříbrné smrky, nový majitel navíc pokácel pěkný a zdravý kaštan.
V ulici Čs. armády byly pokáceny nejméně dva vzrostlé stříbrné smrky staré mezi třiceti a čtyřiceti lety, údajně ohrožující sousední domy. V parku u Isidora byl pokácen u bývalé autobusové zastávky starý, vykotlaný akát hrozící pádem, v souvislosti s výstavbou nové zastávky bylo pokáceno několik původních hlohů a pruh živého plotu. Při budování parkoviště v Texasu, na místě bývalého SDZ a na jižní hranici tohoto areálu byla odstraněna náletová zeleň, kterou tvořila hlavně jasanová mladina.
V přilehlé Křivoklátské ulici bylo vykáceno několik hlohů, před hřbitovem byly poraženy staré jeřáby a několik ovocných stromů, na samotném hřbitově většina hlohů.
A kácet se bude dál.

Stromy stárnou, prosychají, jsou napadány škůdci a chorobami, překážejí stávající i připravované výsadbě. Jejich stavu neprospěla jistě ani rozsáhlá výstavba podzemních sítí která v minulých letech v jejich blízkosti probíhala. Zřejmě nemocné jsou třeba dva z původně tří jilmů v malém parčíku u pecínovského vodojemu, bude třeba odstranit zbylé napadené jeřabiny v ulici Obětí okupace, zásah bude nutný u topolů za garážemi v Rakovnické, napadení houbou se nevyhnulo ani některým lípám u plotu technických služeb, přestárlá je skupina moruší u kostela, bude třeba dokončit úpravy hřbitova, obávám se, že není konec ani kácení v Nádražní ulici, zásah bude nutný i v jinak pěkném parku mezi Šotkovou ulicí a fotbalovým stadionem ( pamětníkům známý pod názvem třešňovka ) kde jsou nejméně dva suché stromy a některým, již dříve zmrzačeným smrkům není co věřit. A jistě by se našly i další lokality nedo samostatné stromy. Samostatnou kapitolou je připravované vykácení stromů a keřů na Komenského náměstí a v ulicích kolem školy, o kterém se zmíním podrobněji dále.
Všechno to kácení jistě bylo a bude z nějakého dobrého důvodu nezbytné a určitě převážná část byla a bude povolena ve smyslu platných zákonů a podpořena objednanými odbornými posudky. Co mě ale zaráží, je poměrně nízký věk poražených stromů. Jen u těch které jsem uvedl výše vychází průměrný věk něco přes šedesát let, tedy méně než je průměrný věk člověka. Není to málo? Vždyť třeba lípy se běžně dožívají v dobrém stavu stopadesáti i dvouset let. Nekácí se tedy příliš? Kácelo se samozřejmě i dříve, ale řekl bych že s větším rozmyslem, když už nebylo jiné řešení. Možná že to bylo i tím, že dříve nebyly motorové pily a pokácet strom který měl v průměru šedesát nebo osmdesát centimetrů dalo podstatně větší námahu. Stromy se častěji prořezávaly, řezné rány ošetřovaly, rozštěpy se stahovaly lany nebo třmeny ( jak je možno vidět pod Fortnou nebo v Nádražní ), vyhnilá místa se čistila a často vyplňovala třeba maltou, velké dutiny i zdivem, řezy po velkých větvích se překrývaly šindelovou stříškou. Dalo to práci, ale pomáhalo to. A také to asi chtělo více citu. Vždyť starý, vzrostlý a udržovaný strom byl pýchou usedlosti, ulice i obce.
I ve městě a jeho okolí takové stromy máme. Ať je to nádherný dub na Kocourku, lípy a jasany na Fortně nebo v parku u Isidora, lípa u stochovské kapličky, řada lip v Nádražní ulici, vzrostlé jilmy a lípy u nádraží, lípa a červené buky u domova důchodců, pěkný červený buk, i když poznamenaný nedávným větším zásahem, je i v zahradě domu u Bukové ulice, vzrostlé vrby nedaleko od Rudské pěšiny a jistě by se našly dominantní stromy další. Kolik asi takovýchto stromů ze stávajících a nově vysazovaných budou obdivovat naši potomci?
Ve městě se však jenom nekácelo. Stromy a keře se samozřejmě také vysazovaly. A nebylo jich málo. Za těch uvedených osm až deset let odhaduji, že počet vysazených stromů mohl výrazně překročit i tři stovky. Kde ty všechny stromy jsou?
Nejvíce se jich vysázelo kolem cest v okolí města, třeba ke stochovské kapličce, při cestě mezi viadukty na Rudské a u Pecínova, při cestě vedoucí od pecínovského vodojemu k bývalému paraplíčku a v rekreačním lesíku pod touto cestou. Zrovna tam se ale výsadba moc nepovedla. Vysazené stromky byly ukryty v plastových tubusech a převážná většina z nich to bohužel nepřežila. Mám s tím i osobní smutnou zkušenost. Předloni na podzim jsem ve třech tubusech u cesty, v blízkosti informační tabule, zjistil známky života. Tubusy jasem odstranil a objevily se tři sazenice buku, vysoké asi šedesát centimetrů. Jedna nepřečkala nadcházející zimu, dvě na jaře bohatě obrazily. Letos v letě pracovníci technických služeb v rámci vyžínky trávy podél cest vyžnuly i je.
Bohužel i na ostatních místech jsou ve výsadbě značné mezery.

Za dost jich mohou vandalové, část stromů uschla. Mezery však zůstaly. Podle jednotlivých lokalit odhaduji jejich četnost na pět až čtyřicet procent z provedené výsadby.
V zastavěné části města vypadá výsadba skromněji, hlavně proto, že je roztříštěna do více míst. Snad nejrozsáhlejší byla provedena v Nádražní ulici. Do původní lipové aleje bylo doplněno kolem padesáti sazenic lip, v její části u okresního domu byly vysazeny hlohy. Nevím čím to je, ale z vysazených lip se má k světu asi pětina, několik jich zřejmě závod o život vzdalo, zbylé se snaží ale viditelně je to stojí značné síly. U hlohů zase byly asi předčasně odstraněny podpůrné kůly, několik jich je silně nakloněných.
V sousední ulici Obětí okupace byla nová výsadba provedena pouze zhruba z poloviny. Zatím co v západní části vysazené stromky jeřábu muk prosperují, několik mladých jasanů ve východní části působí dojmem že se jedná o nechtěné děti pletoucí se parkujícím automobilům.
Podobně jsou na tom i jasany vysazené v ulici Čs. armády, na zeleném dělícím pásu. Několik jich již chybí, zbývající působí většinou dojmem že pouze vegetují. Potíže má zřejmě i náhradní výsadba za pokácené jabloně v ulici Mšecké.
Kde je chyba? Jsou vybírány špatné druhy, nevhodná velikost, nevhodné stanoviště, chyby při výsadbě, nedostatečná péče po ní? Nevím, asi od každého trochu, i když ta nedostatečná následná péče má jistě podíl značně veliký. Výsadba ve městě působí dojmem že nejpozději po půl roce se na ní prostě zapomene a je ponechána svému osudu.
Jsou tu ale i dobré příklady. Je to například dokončená část revitalizace hřbitova, povedla se rekonstrukce Tyršova náměstí, která vhodně navazuje na Havlíčkovu ulici, dobře vypadají i městská sídliště, povedlo se vyčištění městského pozemku na Kocourku kde vynikl mohutný dub, stříbrný smrk, ořešák i veliký lískový keř. Provedená výsadba několika mladých stromů, i přes jeden uhynulý, je vhodně doplňuje a přitom nechává široký prostor pro budoucí vhodné využití pozemku. Místo hlohů se dobře vyjímají kulové formy javoru vysazené v Šotkově ulici, u okresního domu, husitského kostela, proti školní jídelně nebo v rakovnickém sídlišti, celkem dobře se daří i kulovým jasanům v ulici Karlovarské. Povedla se i výsadba keřů u parkoviště prodejny PENNY, i přes nepovedenou dosadbu vypadá celkem dobře i rekreační lesík na Šibeňáku, zvláště pokud se provedou plánované úpravy, odstraní suché, polosuché a nakloněné stromy a bude dále prováděna jeho údržba.
Nebývale rozsáhlé úpravy se připravují na Komenského náměstí a ulicích kolem školního bloku.
Podle současně projednávané studie zde bude vykáceno téměř padesát stromů,

prakticky všechny keře a zrušeny téměř všechny trávníky. Nyní je na zhruba hektarové ploše náměstí něco přes 2000 m2 zelených ploch – tj. 20% -, projednávaná studie je omezí na cca 600 m2 – tj. 6%. Zbytek – kamenná nebo betonová dlažba. Místo 47 stromů určených k vykácení jich má být vysazeno 79, kromě toho asi 100 ks keřů, ovšem místo vzrostlých lip se bude jednat podle dosavadních zkušeností o dva až třímetrové pruty, převážně hlohů, kterých má být z celkové výsadby rovných šedesát.. Ty, i při řádném ošetřování, nevytvoří korunku schopnou zastínit lavičku déle než na několik minut dříve než za dvacet let. Vzhledem k tomu, že většina stromů má být vysazena do „zahrádek“ o ploše cca do 10 m2, nedá se očekávat že stromy se budou i po těch dvaceti letech dále vyvíjet a více košatět. Už i proto, že kamenné okolí bude odrážet mnohem více tepla a tím se zvýší i odpar vody, navíc téměř všechna srážková voda bude odvedena místo ke stromům do kanalizace. Takže jsme zřejmě na hodně dlouhou dobu poslední generace která si mohla posezení ve stínu na náměstí vychutnat. Bohužel, začne-li se opravdu tato studie realizovat, letos to asi bylo naposled. Studie je schválena, probíhá územní řízení a pracuje se na zajištění financí. Nevím kolik občanů jí takto poznalo a vyjádřilo se k ní a pokud ano, jak jejich připomínky dopadly. Vedení města, radě i většině zastupitelů se však zřejmě líbí, ale opravdu takové náměstí chceme?
Ve městě je však kromě toho ještě celá řada míst kde by byla vysoká zeleň vhodná ale zatím tam chybí nebo by se jí tam vešlo více. Jenom namátkou: okolí prodejny LÍDL kolem parkoviště a směrem k Atriové ulici, parčík na náměstí 5. května a trojúhelník u památníčku před okresákem, svahy u sportovišť na Kocourku ( kde by mohla být doplněna i několika lavičkami ), kout parku u Isidora na místě bývalé autobusové zastávky, prostory u fotbalového stadionu, zejména u nově vybudovaného tréninkového hřiště, u tělocvičny BIOS, zelené ostrůvky v Palackého ulici, v ulicích Okružní a Čs. armády, východní část ulice 1. máje, hráz fortenského rybníka a jistě by se našly další. Dřeviny by se jistě měly objevit i při konečných úpravách nově vznikajících ulic ve výstavbě rodinných domků na rovině Šibeňáku. Samozřejmě by se měly doplnit mezery ve stávající výsadbě.
Co říci na závěr?

Se stromy a keři ve městě je to holt těžké. Překážejí parkování, jejich pyly vadí alergikům, výsadba je nákladná, následná péče pracná, stromy po odkvětu shazují zbytky květů, v létě a na podzim plody, následně i všechno listí. To navíc, kromě nepořádku, ucpává odtokové mříže a okapy. Vysoké stromy nepouštějí světlo do domů, kořeny narušují vedlejší zpevněné plochy, kanalizaci, zdivo jímek, někdy i základů, vadí kabelům, ztěžují zemní práce, suché větve padají a ohrožují provoz a lidi. Keře se odspodu vyholují což působí nevzhledně, zachytává se v nich svinčík který se těžko dostává ven, živé ploty se musí pravidelně zastřihovat. A co za to dřeviny nabízejí? Jenom to že jsou hezké, zpestřují své okolí a pobyt pod nimi nebo i v jejich blízkosti je příjemný. Ale i to jen tak sedm měsíců v roce. Je to málo nebo dost? Pravda, likvidují také kysličník uhličitý a uvolňují kyslík, zlepšují mikroklima snížením letních teplot a zvýšením vlhkosti vzduchu, zachycují prach a těžké kovy ze zplodin hoření, ale to bychom asi uměli zařídit i jinak, Potřebujeme je tedy? Nestačily by jenom trávníky které stačí čtyřikrát nebo pětkrát za rok posekat a občas pokropit? A asfaltové, betonové nebo kamenné plochy nepotřebují ani to. Co na to vy, strašečtí?

PS: tento článek si nedělá nárok na přesný výčet toho či onoho nebo na nějaký návod jak dál. Je to jen pokus o souhrnný pohled z trochu jiné strany na stav a možné vyhlídky zeleně v našem městě. Jak jsem uvedl v úvodu, čerpám ze své paměti ( a ta jistě není dokonalá ) a z pozorování dění ve městě. Nejsem všude denně a řada věcí mi mohla samozřejmě i uniknout. Vezměte to prosím na vědomí a pokud jsem něco pominul, nemějte mi to za zlé.

V. Hájek
Zasláno Městu k otištění do Novostrašeckého měsíčníku