Reakce na článek „Proč starosta Filip lže?“
Ing. Jan Bureš, radní za MPR-RPM
Vážení občané, dovolte nám zareagovat na texty „Proč starosta Filip lže?“ a „Teplárenství v našem městě pod kontrolou“, které jste mj. obdrželi do své poštovní schránky.
Nesnížíme se ke stejné úrovni diskuse, abychom používali osobní urážky a upozorňovali na chyby v textu, ale na některá tvrzení musíme reagovat. Níže naleznete podrobnější komentáře k jednotlivým tvrzením a další informace k danému tématu – z nich jasně vyplývají důvody pro naše kritické hodnocení působení předchozího vedení města v této oblasti.
Za pozornost stojí, jak se Klub ODS ve svém obsáhlém textu vyhýbá jádru problému.
Rádi bychom připomněli jednoduchou podstatu problému v otázce infrastruktury:
Město vlastní majetek, o který se musí starat a investovat do něj. Tento majetek však vydělává pro někoho jiného.
Vodohospodářskou infrastrukturu vlastní VKM a město. Zatímco VKM za svoji část získává nájemné od Středočeských vodáren, město za svou část nezískává od Středočeských vodáren nic. Pouze musí investovat do oprav a nových sítí. Jak je to možné a kdo to připustil?
Kde má město prostředky hledat, když nemá příjmy z nájemného?
Má snad do této oblasti investovat na úkor chodníků, osvětlení, nebo školství či kultury?
V žádném případě nepřipustíme, aby se tato praxe stala opět realitou a abychom se museli uskrovňovat kvůli opravám na majetku, na kterém vydělává někdo jiný.
„Nabídku VKM, že místo výměny či lépe odkupu majetku, dostavbu kanalizace ve městě zajistí svými finančními prostředky, město, jako velký grand, odmítlo s tím, že to není pro něj priorita.“
Je nutné připomenout skutečnost, že VKM čelí žalobě na neplatnost valné hromady ze září 2004, kde byl zaveden tzv. „provozní model“. Vrchní odvolací soud konstatoval vážná pochybení ohledně výkonu hlasovacích práv na dané valné hromadě a další skutečnosti v rozporu s právními normami. Vrchní státní zástupce dokonce již navrhoval zneplatnění této valné hromady. Jakékoli jednostranné majetkové vklady nejsou do vyřešení sporu žádoucí.
Dále je nutné říci, že v rámci dostavby kanalizace postupujeme stejným směrem, který započali bývalí představitelé města v čele se starosty za politické uskupení ODS. Žádost o dotaci na dostavbu kanalizační sítě byla na Státní fond životního prostředí podána již v roce 2008. Na žádném zastupitelstvu v minulém volebním období jsme nezaznamenali obrat jiným směrem. Dalo by se předpokládat, že při podání žádosti si tito představitelé města museli býti vědomi, jakým způsobem se bude financovat spoluúčast při dotaci převyšující částku 20 mil. Kč. Dle našeho názoru k tomu ale nedošlo, neboť příjem z našeho majetku v kanalizační infrastruktuře je nula a financovat případný úvěr na úkor jiných výdajů města není možné.
Pokud by se měla opakovat situace z intenzifikace čističky odpadních vod v roce 2000, byla by situace hodna již podání trestního oznámení. Při intezifikaci v roce 2000 investovalo město více jak 6 mil. Kč ze svého rozpočtu. Z této investice město nevidělo ani korunu, byť částka stočného obsahuje část na obnovu infrastruktury. Investice se měla městu postupně vracet, jako se například vrací společnosti VKM od provozovatele Středočeských vodáren za vodovodní přivaděč, který se právě buduje. Z čeho asi VKM čerpá finance na jeho výstavbu? Pochopitelně, že peníze pocházejí z vodného a stočného.
Forma majetkového vkladu do VKM je z našeho pohledu za stávajících „pravidel“ nepřijatelná. Držením bezcenných akcií v této společnosti nezíská město vůbec nic. Ani dividendu, ani jiný finanční nebo nefinanční prospěch. O svém by mohli vyprávět drobní akcionáři, kteří vlastní akcie, roky žádnou dividendu a na každé valné hromadě se bezúspěšně dožadují nějakého řešení.
Proč byla dostavba kanalizace nabídnuta právě nyní a právě novému vedení radnice?
Proč tuto grandiózní nabídku neobdrželi bývalí představitelé města o „pár měsíců dříve“? Proč byla na nabídka učiněna těm, kteří se veřejně a vážně zajímají o ekonomickou stránku a poukazují na zásadní nedostatky v této oblasti? Nemělo to náhodou proběhnout tak, že město požádá o dotace na dostavbu kanalizace, dobudování vodovodu a navýšení kapacity ČOV, město zaplatí spoluúčasti na dotačních titulech v řádu desítek miliónů korun ze svého rozpočtu a pak majetek vloží za bezcenné akcie do VKM? Řada indicií tomu nasvědčuje. Transakce na vložení zbytku vodovodu ve výši cca 19 mil. Kč byla již v roce 2010 připravena. Nestihlo se to… byly volby… a pak přišla změna… Do změny vedení radnice nepadla o dostavbě vodovodu a kanalizace ze strany VKM nikde ani zmínka.
„Pokud jsme se stali součástí velkého celku, veškeré problémy se lépe řeší a funguje zde princip solidarity. To v praxi znamená, že je v rámci celé vodárenské společnosti jednotná cena. Nové Strašecí na tomto principu jednoznačně vydělává.“
Připomeňme, že cena námi placeného vodného a stočného je v České republice druhá nejvyšší.
V dostupných podkladech města nebyla dohledána žádná ekonomická analýza, která by dokládala ekonomickou výhodnost akceptace principu jednotných cen a solidarity. Nebylo zřejmě ani vyhodnocováno, zda je provozní model zavedený v roce 2004 pro město výhodný. Jestliže ODS tvrdí, že na tomto principu město jednoznačně vydělává, jistě nám může toto své tvrzení doložit konkrétními čísly, kterými se v době svého rozhodnutí dřívější vedení města řídilo. Dohlédneme-li dále než za hranice tarifové oblasti VKM, zjistíme, že příkladů fungujících měst a obcí, které nejsou v „tarifových oblastech“, je celá řada. I podle jejich zkušeností zůstalo pouze u slibů, proto se odklánějí od tohoto řešení.
„Zároveň jako každý správný hospodář se vlastník, tedy VKM, stará o svůj majetek a snaží se účelně využívat svých finančních prostředků směrováním do nových i stávajících staveb. Finanční prostředky na svoje investice získává formou nájemného či dotací.“
Město je vlastníkem cca 2/3 kanalizační sítě a velké části majetku (čističky odpadních vod). I město by se mělo k tomuto majetku chovat jako správný hospodář. Nahraďme tedy ve výše uvedené větě VKM slovem město. Věta by zněla následovně:
Zároveň jako každý správný hospodář se vlastník, tedy město, stará o svůj majetek a snaží se účelně využívat svých finančních prostředků směrováním do nových i stávajících staveb. Finanční prostředky na svoje investice získává formou nájemného či dotací.
V této větě jsou však tři chyby.
1) Město jako vlastník se o svoji infrastrukturu řádně nestaralo (vyplývá z bodů 2 a 3).
2) Město jako vlastník nezískává žádné nájemné za kanalizační infrastrukturu. A přesto musí investovat. Za část vodovodní infrastruktury v hodnotě cca 19 mil. dostává město 100 Kč ročně.
3) Dotace nejsou pro město dostupné kvůli nestandardním majetkovým a provozním poměrům, které jsou v rozporu s požadavky pro čerpání dotací evropských fondů. Alespoň ne za stávajících podmínek.
Ušlé nájemné, které mohlo město získat, se pohybuje v řádu mnoha milionů korun. To jsou právě ty peníze, které městu chybí na dostavbu kanalizační infrastruktury v lokalitě Pecínov a Nádražní.
ODS ve své zprávě vyzdvihuje vodovodní přivaděč. O dostavbě vodovodní sítě z rozpočtu města se už ale nezmiňuje. V rámci zpracované a podané dotace na dostavbu vodovodu jsou kromě vodovodního přivadeče pro lokalitu „Rudská“ taktéž požadavky na dostavbu vodovodní sítě: úsek 57 m v Tovární ulici; v ulici Jungmannova chybí propojení mezi ulicí Lidická a Na Spravedlnosti v délce 46 m; dále chybí propojení řadu mezi ul. Družstevní a Molkova v délce 34 m. Proč si chybějící vodovodní řady nevybuduje VKM na své náklady, když má ve vlastnictví téměř celou infrastrukturu vody a náklady může hradit díky příjmům z námi placeného vodného a stočného? Proč a z čeho má město spolufinancovat tyto investice, když nemá žádné příjmy z vodného a stočného?
To je ta solidarita a výhodnost o kterém ODS hovoří?
„Finanční prostředky na svoje investice získává (VKM) formou nájemného či dotací.“
VKM není způsobilým žadatelem pro čerpání dotací z evropských fondů, a to právě kvůli krokům ohledně zavedení provozního modelu v roce 2004, které Státní fond životního prostředí vážně zpochybňuje. Ocitujme jeho stanovisko k této věci:
– Dle Fondu dostupných dokumentů není provozní situace na území obce v souladu s podmínkami Přílohy č. 7
– Provozní smlouva mezi společnostmi VKM a Středočeskými vodárnami, a.s. byla uzavřena dne 16. 9. 2004, tzn. po vstupu ČR do EU. Fondu ani po opakované výzvě nebyly ze strany VKM předloženy takové dokumenty, jež by prokazovaly, že uzavření smlouvy proběhlo v souladu s pravidly veřejného zadávání.
– Nové vedení obce usiluje o konsolidaci provozního vztahu na svém území a hodlá navrhnout VKM směnu majetku, čímž by získal kanalizaci původně ve vlastnictví VKM do vlastnictví obce. Následně by byl aplikován vlastnický model provozování pro veškerou infrastrukturu ve složce odvádění a čištění odpadních vod na území obce.
Toto stanovisko je v příkrém rozporu s tím, co bylo ze strany VKM slibováno? (výtah z dopisu doručený městu dne 18. 8. 2004):
„Pomoc při zajištění prostředků na investice z fondů Evropské Unie – díky existenci provozního modelu má VKM zachovánu šanci na dosažení dostací z fondů EU – je způsobilým žadatelem o dotace z kohenzních fondů EU pro obnovu své infrastruktury.“
Dotace na rozvoj infrastruktury z prostředků EU nejsou pochopitelně jediným zdrojem. Dalším možným zdrojem jsou prostředky z národních programů. Ty jsou však velmi omezené, což nám bylo opakovaně sděleno ústně i písemně ze strany ministerstva zemědělství. Dokladem toho je např. neschválení investice dobudování vodovodu právě z důvodu omezených finančních prostředků.
„Pokud dojde k jakékoliv havárii či plánované odstávce, náklady spojené s jejich odstraněním nese vždy provozní společnost Středočeské vodárny, která na základě smluvního vztahu „pečuje“ o majetek VKM. Tvrzení, že objeví-li se nějaká porucha, její odstranění financuje město, je lživé.“
Tvrzení starosty města se zde špatně interpretováno. Město samozřejmě nefinancuje opravy na majetku VKM. Musí ale financovat opravy na svém majetku, který mu sice patří, ale neplyne mu z něj žádný příjem. Narozdíl od VKM, které tyto náklady hradí bez problémů z nájemného.
Ještě za předchozího jednatele/ředitele Technických služeb Nové Strašecí, s.r.o. Štefanem Podhorcem byla začátkem roku 2011 realizována oprava kanalizace v lokalitě U Stadionu ve výši 107 tis. Kč . Tato částka byla financována městem. Peníze se musely někde vzít a „odneslo“ to veřejné osvětlení, protože se právě z této položky finance na opravu kanalizace odčerpaly. Není proto překvapením, že veřejné osvětlení je také na mnohých místech ve velmi špatném stavu a bude vyžadovat nemalé investice.
„Středočeské vodárny na základě smluvního vztahu pečují…“
Dle stanoviska právního zástupce města (Mgr. Bohdana Šocová) Středočeské vodárny:
– provozují kanalizační infrastrukturu a čističku odpadních vod ve vlastnictví města minimálně od listopadu 2004 bez uzavřené provozní smlouvy, v rozporu s § 9 odst. 1 Zákonu o vodovodech a kanalizacích (ZvaK),
– provozují min. od listopadu 2004 výše uvedenou stokovou síť a ČOV ve vlastnictví Města bez platného povolení k provozování uzavřené provozní smlouvy, v rozporu s § 9 odst. 1 ZvaK,
– v rozporu, resp. bez platného povolení k provozování inkasují od spotřebitelů stočné, přičemž Město jako vlastník stokové sítě a ČOV min. od listopadu 2004 nezískalo žádnou platbu od společnosti z titulu úplaty za užívání stokové sítě a ČOV, tj. Středočeské vodárny se na úkor Města bezdůvodně obohacují.
„Dokážou nám transparentně představitelé doložit, že pokud převezmou provozování kanalizace ve městě, nedojde ke zvýšeným nákladům, a pokud ano, nebudou tyto náklady zahrnuty do jiné kapitoly, jen aby doložili svoji pravdu?“
Předně je nutné si říci, že žádná kalkulace ze strany stávajícího provozovatele na naši kanalizační infrastrukturu neexistuje a nebyla městu jako vlastníkovi nikdy předložena. Takže srovnání něčeho s ničím je pochopitelně problematické. Dle námi zpracované kalkulace bude město získávat 2 až 3 mil. Kč z nájemného ročně, a to při nižší ceně stočného, než je nyní. Přesnou částku nájemného není možné v tuto chvíli stanovit, neboť mezi vlastníky – tedy VKM a městem – nejsou minimálně od listopadu 2004 upravena vzájemná práva provozně souvisejícího vodovodu nebo kanalizace podle § 8 odst. 3 ZvaK.
Jedná se jen o další nešvar předchozího vedení, který se musí neprodleně řešit.
Stanovení ceny vodného a stočného má jasná pravidla, takže jakékoli obavy z netransparentnosti jsou liché. Námi předkládané kalkulace budou samozřejmě kontrolovány regulátorem. Veškeré finanční prostředky z nájemného budou použity do obnovy a rozvoje vodohospodářského majetku města. První investice bude oprava zmiňované přečerpávací stanice v hodnotě 400–500 tis. Kč. Z prostředků na opravy chodníků či veřejného osvětlení tyto opravy určitě financovat NEchceme a NEbudeme.
Protože se jedná o velmi komplikovou situaci, bylo nutné požádat o právní pomoc.
Ministerstvu zemědělství byly taktéž 9. srpna 2011 zaslány tyto dokumenty:
- Návrh na zahájení řízení podle § 29 odst. 3 písm. c) Zákonu o vodovodech a kanalizacích
- Návrh na prošetření možných správních deliktů
