Proč MPR – RPM? Pár rozdílů, které stojí za pozornost

Znáte z dětství ten úkol „najděte pět rozdílů“ u dvou zdánlivě stejných obrázků? Máme pro Vás podobnou hru, ale obráceně. Pojmenujeme právě jen ty rozdíly, obrázky necháme na Vás.

Kontinuita

  • Pracujeme dlouhodobě a společně na naší vizi a na našem cíli, který je ostatně obsažen už v názvu našeho sdružení.
  • Pravidelně se scházíme a společně projednáváme stanoviska k činnosti zastupitelstva a rady města, přinášíme podněty a diskutujeme o aktuálním dění ve městě.
  • Tato činnost je celoroční a je tomu tak po celou dobu naší existence, tedy 16 let.

Tradice

  • Námi pořádané rodinné odpoledne Nálada na Ladě a Mikulášská taneční zábava Na Růžku patří k místním akcím s nejdelší tradicí. Pořádáme je každým rokem bez ohledu na to, zda je to rok volební nebo jakýkoli jiný.
  • Máme radost, když se děti i dospělí baví. Je nám ctí být u toho a přispět k dění v našem městě.

Nezávislost

  • Nejsme politickou stranou. To nám dává svobodu jednat podle svého nejlepšího uvážení, nepodléháme žádné krajské ani celostátní autoritě. Na svou činnost, na námi pořádané akce i na předvolební kampaň čerpáme jen své vlastní finance.
  • Výhoda: Aspoň nemusíme řešit otázky, jak nejlépe naložit s příspěvkem na volební výdaje. Ten totiž mnohdy vede k nepěknému dojmu, že některé strany si na voliče vzpomenou jen jednou za čtyři roky

Věrohodnost

  • Mezi našimi kandidáty nenajdete politické cestovatele ani stratégy, kteří neúnavně hledají tu správnou cestu k úspěchu. Naši kandidáti se na Vás z letáku usmívají buď již poněkolikáté za naše sdružení, anebo poprvé. Nenajdete u nás nikoho, kdo by Vám mohl být povědomý z letáků docela jiné strany nebo dokonce z letáků více různých stran.
  • Tip: Zkuste si prolistovat letáky z let minulých.

Stabilita

  • Máme zkušenosti s prací ve vedení města i s prací v opozici. Svůj čas a energii věnujeme rádi a s úctou k našim voličům práci pro město.
  • Přátelská atmosféra a týmový duch jsou základním prvkem našeho sdružení, které přináší výsledky. Možná i proto patříme k nejstabilnějším volebním uskupením na našem městě.

Tip: Podívejte se do našeho programu.

Eliška Kodyšová: Město pro všechny generace

Eliška KODYŠOVÁElišku Kodyšovou zajímá, jak zařídit, aby se lidi ve Strašecí cítili dobře a rádi v něm žili. Už osm let předsedá komisi pro školství a rodinu a je členkou zastupitelstva za Město pro rodinu. Tím, jak se rodinám žije, se zabývá i v práci – je ředitelkou dobročinné organizace Aperio, která podporuje rodiče v náročné životní situaci. Mluvili jsme s ní o tom, co by se mělo ve Strašecí v příštích letech podniknout, aby se rodinám žilo lépe.


Říkáte, že Strašecí by mělo být městem pro všechny generace: co si pod tím představit?

Řízení města se dá přirovnat k fungování rodiny, jen ve větším měřítku. Rodina samozřejmě potřebuje mít kde bydlet a základní infrastrukturu a vybavení, jako topení, přívod vody či postel, stůl, pračku a ledničku. Rodina ale běžně investuje nejen do infrastruktury a vybavení, ale i do toho, aby jim spolu bylo dobře. Přemýšlí o tom, jak si uspořádat bydlení tak, aby spolu mohli trávit volný čas. Nakupuje služby, aby měla pohodlnější život, a utrácí za vzdělávání, kulturu a sport, aby se rozvíjela a aby spolu zažila hodně.

Moji kolegové v MPR se často zaměřují hlavně na stavební investice, jako jsou kanalizace, chodníky a úpravy budov ve městě. To je rozhodně důležité a je to základní předpoklad k životu. Ale díváme se ještě dál. Je třeba investovat i do kvality života ve městě.

Kvalita života ve městě je dost široké téma – co konkrétně může ovlivnit město?

Především to jsou služby péče o děti, seniory či nemocné členy rodiny, které by mělo město pro rodiny zajišťovat. Před několika lety mohla školní družina z kapacitních důvodů přijímat jen prvňáky a druháky. Proto jsme iniciovali vznik dětského klubu při FiTrodině, kam chodily po škole děti z třetí až páté třídy; město jeho provoz přitom finančně podpořilo.

Další otázkou je to, jak můžeme trávit volný čas ve městě. V posledních letech se podařilo vybudovat několik nových hřišť pro děti. Ne vždy je ale dost blízko lavička, kam si můžou rodiče sednout, nebo místo, kde si můžou dát něco k pití nebo si odskočit na záchod. V téhle oblasti vidím velký prostor pro spolupráci s městským architektem, kterého město nově zaměstnalo. Bylo by báječné, kdyby se náměstí stalo prostorem, kde se můžou rodiny scházet k posezení a popovídání. Je smutné, že o víkendu, když zavřou obchody, je tu prázdno.

Některé věci město ovlivnit může, některé se ale odehrávají na celostátní úrovni…

To je pravda. Letos jsem se angažovala v celostátní kampani, která měla upozornit na to, že řada maminek se nemůže vrátit do práce hned na konci rodičovské, protože ve školkách není dost míst. I když je na tom Strašecí s kapacitami školek momentálně relativně dobře, věřím, že i zde by malá dětská skupina (tedy zařízení, kam mohou chodit děti už od 1,5 roku) pomohla maminkám. Některé se chtějí vracet do práce dřív, anebo na ně nevyjdou místa ve školce, i když dítěti jsou tři roky. Na dětskou skupinu přitom může město čerpat evropské dotace.

Sama pracujete v dobročinné organizaci, jak vidíte práci spolků ve Strašecí?

Myslím, že máme velké štěstí v tom, kolik spolků a nadšených jedinců tu působí. Je to poklad, o který město musí pečovat. Nejen pomocí dotací z městských grantů, ale i jejich vzájemným propojováním a nefinanční podporou. Určitý systém už existuje, ale chybí jasná strategie. A nemůžeme jen spoléhat na nadšené jedince – musíme podpořit i ty, kteří zatím nevidí prostor pro sebe nebo nemají energii se zapojit.

Třeba někdo ani nemá zájem, třeba má zájem o jiné příležitosti. Mají lidé ve městě možnost dát vědět, co je pro ně důležité, co je pálí a co se jim líbí?

Naše sdružení Město pro rodinu udělalo za posledních osm let už hodně pro to, aby se obyvatelé mohli vyjadřovat k chodu města: rozjeli jsme pravidelnou anketu spokojenosti občanů a iniciovali besedy k úpravám jednotlivých částí města – náměstí, školka v Zahradní a další. Jak ukazují příklady odjinud, můžeme jít ještě dál. Například v Brně mohou občané sami hlasovat o tom, kam bude investována část rozpočtu. V Litoměřicích zase zapojuje město do diskuse i žáky ze základních a středních škol. Zájem na tom, jak se bude žít v našem městě, přece nekončí volbami.

Jan Bureš: Daří se nám držet ceny tepla i za odpad, i když nepokrývají výdaje

Jan BUREŠJan Bureš je nejen lídrem volebního sdružení Město pro rodinu – rodina pro město, ale také druhým jednatelem Technických služeb. O tom, jak je to s cenou tepla a jak je na tom Nové Strašecí s tříděním odpadů, si přečtete v našem rozhovoru.


Co se za dobu vašeho působení v Technických službách změnilo?

Během posledních sedmi let se postupně rozšířilo spektrum činností vykonávaných pro občany. Zde mám na mysli svoz komunálního a tříděného odpadu, dodávku tepla, veřejné osvětlení či provozování kanalizace včetně čistírny odpadních vod. To je možné díky tomu, že jsme investovali do techniky a podařilo se zvýšit počet zaměstnanců. Kromě těchto nových činností zajišťují Technické služby i nadále úklid města, sekání trávy, základní údržbu zeleně, správu parkovacích automatů, opravu chodníků a někdy také silnic.

Zmínil jste dodávku tepla. Kam konkrétně teplo dodáváte?

Od roku 2012 dodáváme teplo do většiny bytových domů. Nejvíce tepla se vyrobí a dodá do bytů v sídlišti Křivoklátská, Žižkovo náměstí a do Mšeckého sídliště. Teplo ale zajišťujeme i pro velké budovy v majetku města – pro polikliniku, Novostrašecké kulturní centrum, budovu bývalé pojišťovny nebo takzvanou Početku.

Teplo všichni potřebujeme, ale není to zadarmo. Dá se říci, z čeho se cena za teplo skládá?

Největší položkou v koncové ceně tepla tvoří náklady na plyn. Druhou nejvyšší položkou je nájemné placené městu. Mezi další náklady patří mzdy, správní režie, opravy a elektrická energie. V kalkulaci tepla se pamatuje také na to, že občas jsou nutné drobnější opravy, které také zajišťují Technické služby. Pokud však jde o investice, ty platí město z již zmiňovaného nájemného.

Jaké konkrétní investice můžete zmínit z poslední doby?

V letošním roce byla provedena kompletní rekonstrukce výměníkové stanice v bytovém domě v Zahradní ulici. Aktuálně pracujeme na výměně starých bojlerů v kotelně na Žižkově náměstí. Připravujeme další investice do výměny výměníkových stanic v dalších částech města. S jejich postupnou instalací se počítá od příštího roku.

Zmiňujete zatím samé výdaje, ale z tepla plynou také příjmy…

Finanční odbor vede takovou hezkou tabulku, ve které se evidují veškeré příjmy a výdaje. Z té vyplývá, že celkové výdaje do zásobování teplem od roku 2012 – tedy za šest let – byly vyšší než příjmy téměř o 10 milionů korun. V letošním roce se poprvé za celou dobu výdaje a příjmy vyrovnávají. Do letoška však platilo, že výdaje představovaly větší položku než příjmy z tepla.

Už víte, jaká bude cena tepla na příští rok?

Cenu tepla budeme kalkulovat v příštích dvou měsících. Plyn na příští rok máme již nakoupen. Cena za něj bude oproti letošnímu roku vyšší. Zdražení se však týká i cen elektrické energie, zvyšují se mzdy i další vstupní náklady. Ještě je nutné vzít v úvahu, že poslední roky byly celkem mírné zimy. Přesto však v tuto chvíli předpokládáme, že se podaří cenu za teplo zachovat.

V rámci blížících se komunálních voleb se objevují hesla, že by se mělo teplo zlevnit. Co na to říkáte?

Kdo chodí na zastupitelstva nebo mě lépe zná, ví, že nemám problém se o informace podělit a rád o této problematice s kýmkoli hovořím. Rád bych se pobavil i s těmi, kdo nyní slibují levnější teplo. Pro posouzení současné kalkulace se totiž nelze obejít bez znalosti problematiky výroby a dodávky tepla a znalosti cen. Je také třeba připomenout, že cena tepla se za posledních šest let dokonce dvakrát snižovala.

Podle Vás tedy cenu za teplo snížit nelze?

Nebudu říkat, že zlevnit teplo nejde. Nabízí se samozřejmě možnost vyjednat s městem snížení nájemného. To má ale své stinné stránky. Jak jsem řekl, z nájemného se hradí investice a modernizace teplárenství, která je pro město naprosto nezbytná. Podle mého názoru si opravdu nemůžeme dovolit na toto rezignovat, protože investice znamenají vyšší efektivitu výroby a dodávky tepla. A to má samozřejmě vliv na cenu. Uvedené sliby považuji za krátkozraké a nerozumné. Krátkodobě se jimi může někdo zalíbit, ale z dlouhodobého hlediska je to cesta do pekla.

Posledních pět let vykonávají Technické služby svoz odpadu. Co se za tu dobu ve Strašecí změnilo?

Změny se odehrály především v oblasti tříděných odpadů a sběrného dvora. Velmi mne těší, že třídění odpadu je pro občany podle všeho důležité. Za dobu posledních pěti let jsme doplnili velký počet nádob na tříděné plasty a na papír a také se zvýšila frekvence svozu. V současné době se zavádějí nádoby na kovové odpady. Nejprve jsme zakoupili šest těchto nádob a testovali, jestli občané budou kovy třídit. Zájem nás příjemně překvapil. Dokoupili jsme tedy dalších šest nádob a nyní čekáme na dodávku dalších osmi kusů. Ty by se měly doplňovat na vybraná kontejnerová stanoviště během pár týdnů. Podařilo se také zavést svoz bioodpadů. V současné době máme necelých 400 nádob, což je opravdu dost.

Mám radost i z pořízení nového vozidla na svoz odpadu. Kromě toho, že je větší, má řadu moderních funkcí. Třeba bude umět identifikovat každou nádobu označenou speciálním čipem, zvážit ji a hlavně umožňuje snazší manipulaci při jejím vyprazdňování.

Zmínil jste také sběrný dvůr. Co se změnilo v jeho případě?

Sběrný dvůr již neprovozují Technické služby, ale přímo město, což je z hlediska legislativy jednodušší. Občan ale tuto změnu nijak nepocítil. Osobně považuji za velké plus, že se do dvora doplnil speciální kontejner na nebezpečné odpady. Občané tak nemusejí mít tento odpad doma a čekat na mobilní svoz odpadu, který byl zpravidla dvakrát ročně. Upravily se také otvírací hodiny a přibylo pracovních sobot.

Za odpady platí každý občan 600 korun ročně. Je to podle vás hodně nebo málo?

Jestli je to hodně nebo málo, to se těžko objektivně posuzuje. Nicméně si můžeme říci, co se za tou částkou skrývá a jaké jsou skutečné náklady. Z těchto peněz se neplatí jen za popelnici každé domácnosti, ale také svoz tříděného odpadu, provoz sběrného dvora, svoz odpadkových košů nebo třeba i likvidace černých skládek. Peníze vybrané od lidí za tuto službu jdou do rozpočtu do kapitoly poplatek za komunální odpad. Návrh na rok 2018 činí 3,1 mil. Výdaje se předpokládají ve výši cca 5,3 milionů korun. Je tedy jasné, že poplatek 600 korun nepokrývá ani zdaleka všechny náklady na celé odpadové hospodářství, skutečné náklady na jednoho občana jsou skoro 1000 korun ročně. Z tohoto pohledu je poplatek 600 korun skutečně celkem velkorysý.

Jedna z volebních stran chce snižovat poplatek za odpad. Co si o tom myslíte?

Rozpočet města můžeme připodobnit rozpočtu rodiny. Ta musí také počítat s tím, že pokud si od teď dopřeje večeři v restauraci každý den, bude muset jinde ušetřit. Pokud chce někdo snížit poplatek za odpad, který ani dnes nepokrývá náklady na něj, pak je jasné, že prostředky budou chybět jinde. Odkud se peníze vezmou a na úkor čeho? To už ale, zdá se, nikdo v rámci volebních slibů neřeší.